Zámek Bečov: jaká byla sezóna 2016 aneb očekáváme miliontého návštěvníka

Přečtěte si zajímavý rozhovor s kastelánem zámku Bečov o minulé a budoucí sezóně a stavebních plánech.

Rekordní sezona, po sedmi letech dokončení oprav fasády, ale i čekání na miliontého návštěvníka. Takový byl rok hradu a zámku Bečov nad Teplou. „Jubilejního návštěvníka očekáváme každým dnem,“ prozradil kastelán Tomáš Wizovský.

Jak rok 2016 hodnotíte?
Vyšší návštěvnost jsme předpokládali. Díky řadě propagačních a marketingových akcí, jako byla participace na výstavě Civitas Carolina aneb stavitelství v době Karla IV. v Národním technickém muzeu v Praze, interaktivní výstava Tajemný hrad Bečov realizovaná v OC Tesco či veřejná prezentace objevu „Tekutého pokladu“. Přesto takový skok v počtu návštěvníků skutečně překvapil. Letošní sezonu tak hodnotím jako velmi zdařilou a nejlepší, kterou jsem za svoji čtrnáctiletou službu zažil.

Přesto, jak se vše dařilo, když navíc letos finišovala sedmiletá oprava fasády?
Dokončení poslední části fasády hradu nijak neovlivnilo provoz zámeckých prohlídkových tras, neboť stavební práce probíhaly mimo běžný návštěvnický sektor. Snažili jsme se, aby dovážení stavebního materiálu probíhalo vždy před a po provozní době.

Takže ani u organizování speciálních prohlídek nebyl problém?
Mimořádné akce typu Lucemburský rok či tradiční speciální komentované prohlídky hradu, jež se konaly na hradním nádvoří nebo přímo v prostorách hradu, se podařilo díky vstřícnosti realizační firmy Terrigena Art přizpůsobit tak, aby bylo možné vzít návštěvníky do běžně nepřístupných prostor areálu. Vše bylo jiné pouze v tom, že návštěvníci a lektoři během prohlídek nosili helmy a baterky.

Hrad je z první poloviny 14. století a i přes ta staletí stále stojí. Nevadí mu velký počet turistů?
Středověký hrad je v současné době veřejnosti nepřístupný. V omezené míře zde několikrát do roka probíhají tématicky zaměřené prohlídky. Do budoucna je plánováno zpřístupnění celého areálu. Abychom rozmělnili zatížení různých částí hradu a zámku, rádi bychom přikročili k rozšíření návštěvnických okruhů. Návštěvníci si tak budou moci vybrat, který okruh či druh prezentace dle svého zájmu zvolí. Navíc i po zpřístupnění celého areálu se bude systém návštěv hradu řídit podle pravidel sestavených tak, aby byla naplněna premisa šetrného provozu. V případě kritických ohrožení, například klimatickými podmínkami, bude autentický interiér hradu po danou dobu úplně uzavřen a nabídnuta jiná alternativa.

V tomto roce ohlásila řada památek rekordní návštěvnost a vy nejste výjimkou.
V letošní sezoně už evidujeme přes 72 tisíc návštěvníků. A navíc na začátku příštího roku očekáváme příchod jubilejního miliontého návštěvníka. Snad nám k miliontému návštěvníkovi pomůže třeba i speciální silvestrovská prohlídka, která se uskuteční 31. prosince od 13 hodin.

Na co se návštěvník s číslem milion může těšit?
Dostane po meči i přeslici dědičnou vstupenku na zámek, bude mu nabídnuto ubytování v zámeckém apartmánu a chybět nebudou ani knížky a publikace s věnováním autorů či novinka sezony - likér sv. Maura.

Když to řeknu sportovním žargonem, jste v rámci kraje v návštěvnosti na bedně.
Nyní jsme v Karlovarském kraji dlouhodobě po hradu Loket a před hradem Cheb druhou nejnavštěvovanější památkou. Věřím, že až budeme moci mít díky připravované nové expozici otevřeno celoročně, tak se srovnají výchozí podmínky a my převezmeme krajský primát.

Velký počet turistů museli pocítit i průvodci. Jak je dnes těžké sehnat kvalitní brigádníky?
Průvodci jsou přijímáni na další sezonu většinou v období leden-březen daného roku a naše pozdější snahy o posílení dalšími spolupracovníky nebyly vzhledem k všeobecnému přetížení bohužel příliš úspěšné. Museli jsme si pomoci především vlastními silami. Tento rok byl skutečně extrémní nejen v návštěvnosti, ale zejména v požadavcích kladených na externí, stálé průvodce i ostatní zaměstnance.

Jak dlouho trvá, než se zájemce naučí historii a může přednášet?
Délka studia dějin hradu a zámku je velmi individuální. Každý průvodce od nás vždy co nejdříve obdrží průvodcovské texty, proškolení a další podklady. Pokud je to v časových možnostech průvodce, jsme rádi, když dorazí o několik dní dříve a absolvuje prohlídky ostatních zkušenějších kolegů.

Pokud má někdo o tento post zájem, co je potřeba proto, aby se stal dobrým průvodcem?
Budoucí průvodce by určitě měl mít zájem o historii a památky, dobré vyjadřovací schopnosti a trochu dobrodružného či romantického ducha. Velkou výhodou je znalost cizích jazyků.

Co za to můžete nabídnout?
Na oplátku můžeme externím kolegům nabídnout práci v zajímavém prostředí nebo třeba ubytování po dobu průvodcování přímo v zámeckém areálu. Velkou satisfakcí za nevelký plat je pak ideální příležitost naučit se odpovědnosti za svěřené hodnoty a skupiny návštěvníků či vyzkoušet si schopnost vystupovat před publikem, což jsou praktické kvalifikace, které v budoucnu v jakékoliv profesi jistě zúročí.

Sezona pomalu končí, už myslíte na to, co chcete přinést nového v té další?
Od letošního roku zkoušíme nový audioguide (aplikace zdarma stáhnutelná do mobilu - pozn. aut.), který se týká relikviáře a zámku, ale časem bychom rádi nabídli i další části národní kulturní památky. Vše bude interaktivní, kromě výkladu se ze sluchátek budou ozývat například i zvuky odkazující na dobývání hradu či se zobrazí historická ikonografie. Chystáme i novou stezku, která nabídne návštěvníkům možnost obejít si dokola celý hrad. Navíc plánujeme i další novinku, ale zatím bychom si to nechali jako překvapení.

Krom nových prohlídek a programů, jak pokračuje příprava muzea věnovaná sv. Maurovi?
Nová muzejní expozice relikviáře sv. Maura je stěžejním bodem dalšího rozvoje areálu. Stávající I. návštěvnický okruh v dolním zámku, který se věnuje fenoménu relikviáře sv. Maura, již delší dobu nevyhovuje svoji kapacitou a systémem komentované prohlídky s průvodcem. Nová rozšířená trasa bude primárně pojata jako volně průchozí, s interaktivními prvky a s možností zapojení do edukačních programů. Vzhledem k tomu, že je již hotové libreto, scénář výstavy i projektová dokumentace, věříme, že nová muzejní expozice vznikne v prostorách horní zámecké budovy nejpozději do dvou let a přiláká nejen nové návštěvníky, ale i ty, co zde již byli.

foto: Václav Šlauf, MAFRA

Příběh o nalezení relikviáře sv. Maura je tak zajímavý, že si přímo říká o zfilmování. Neoslovil vás už s tímto nápadem někdo?
Fenomén relikviáře sv. Maura, kromě samotné doprovodné bečovské expozice či unikátních výstav na Pražském hradě, se podařilo vtělit do samostatného webu, interaktivního CD-romu, monografie, kramářské písně, sběratelské poštovní známky, dětského animovaného filmu, rozhlasové hry a do hraného dokumentu České televize. Na celovečerní film se teprve čeká. A to i přesto, že se přímo dotýká několika zemí a jedná se o dramatický příběh pátrání a znovuobjevení zlatého pokladu, který se odehrál na sklonku druhé světové války a v době nyní tak oblíbených „retro“ 80. a 90. let.

Můžete nějak naznačit, jak bude jeden z hlavních taháků památky vypadat?
Dle mého názoru bude do budoucna největším podnětem k návštěvě druhová odlišnost trvale nabízených prohlídek a programů. Náš návštěvník si tak bude moci zvolit nejen mezi tradičními zámeckými interiéry komentovanými průvodci, volně si projít muzejně–galerijní expozici příběhů relikviáře sv. Maura či absolvovat edukativní programy Dobrodružství stavební historie či Cesta do středověku.

Co si tedy konkrétně budou moci návštěvníci vyzkoušet?
Kromě aktuálně pořádaných koncertů, divadel a přednášek, budou moci objevovat tajemství zdejších příběhů, vlastními silami připravit středověkou maltu či uvařit středověkou krmi, poučit se v bylinkové zahrádce či v neposlední řadě zúčastnit se sportovních klání nebo vyzkoušet právě testovanou horolezeckou stěnu pod hradní věží.

Při poslední rekonstrukci jste návštěvníkům nabídli možnost podívat se přímo pod ruce restaurátorů, bude to i tentokrát?
Filosofie obnovy počítá obsahově i realizačně se zapojením laické i odborné veřejnosti do procesu obnovy. Prakticky jsme toto předsevzetí vyzkoušeli na již realizovaných fázích obnovy, kdy se návštěvníci mimo jiné mohli formou technologických prohlídek v projektu (Ne)tušené souvislosti podívat na lešení, vidět při práci restaurátory, v programu Historie pod povrchem se zúčastnit archeologického výzkumu či se aktivně zapojit do všech fází vybudování dřevěného mostu u donjonu - od pokácení stromů mystickou zimní těžbou, ruční výroby trámů až po sesazování tesařských dílů. V tomto trendu chceme díky obrovskému zájmu pokračovat i nadále.

Autor: Petr Toman

Zde si přečtěte celý článek.