Expozice kamélií a příběh exotických rostlin v Květné zahradě v Kroměříži
Přivést si z cest živý suvenýr nebylo v minulosti jednoduché. Přesto touha obklopit se exotickými rostlinami patřila po staletí k významným projevům kulturního rozhledu, společenské prestiže i osobní paměti cestovatelských zážitků. Oranžerie a skleníky šlechtických sídel tak často nahrazovaly skutečnou cestu do vzdálených krajů a umožňovaly svým majitelům prožívat „ráj na zemi“ přímo doma.
Jedním z nejvýznamnějších míst, kde se tato fascinace exotickou přírodou dlouhodobě rozvíjela, je Květná zahrada v Kroměříži. Založil ji v druhé polovině 17. století olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna, a již od počátků zde byly pěstovány citrusy a další středomořské rostliny. Zahrada byla koncipována jako ideální krajina inspirovaná antickými představami o bájném ráji Hesperidek – prostoru harmonie, krásy a nesmrtelnosti.
V průběhu 18. a zejména 19. století se Květná zahrada stala významným centrem pěstování exotických rostlin. Rozvoj dopravy, obchodních sítí i cestování a zároveň zrod fenoménu moderního turismu umožnil do Evropy přivážet stále širší spektrum rostlin z Asie, Afriky, Ameriky i Austrálie. Skleníky a zimní zahrady se staly nejen technickým zázemím pro jejich pěstování, ale také reprezentativními prostory určenými k odpočinku a společenskému setkávání uprostřed zeleně.
Zvláštní roli sehráli v 19. století olomoučtí arcibiskupové, kteří i přes omezené možnosti osobního cestování systematicky rozvíjeli zdejší sbírky. Za arcibiskupa Maxmiliána Josefa Sommerau-Beckha vznikly v Květné zahradě nové skleníky, jejichž dnešní podoba je výsledkem přestaveb z druhé poloviny 19. století. Tyto prostory byly v zimních měsících upravovány jako velké zimní zahrady, nabízející návštěvníkům kontakt s exotickou přírodou v době, kdy okolní krajina odpočívala.
Pomyslnými královnami středoevropských skleníků se v 19. století staly kamélie, spolu s azalkami, orchidejemi a palmami. Květná zahrada se otevírala nejen aristokratům, ale od poloviny 19. století také široké veřejnosti, což dokládají dochované historické fotografie interiérů Velkého skleníku. Na počátku 20. století zde bylo pěstováno více než tisíc rostlin desítek druhů z celého světa.
Navzdory dramatickým změnám ve 20. století patří Květná zahrada spolu s Lednicí k pouhým dvěma místům na našem území, kde se dochovaly původní skleníkové stavby i kontinuita pěstování exotických rostlin z 19. století. Díky tomu se zde dodnes nacházejí i více než století staré exempláře.
Od roku 2011 se v Květné zahradě pravidelně koná výstava kamélií, která navazuje na tuto dlouhou tradici. Po rozsáhlé památkové obnově zahrady, dokončené v roce 2014, se do areálu vrátily také citrusy a zimní expozice Velkého skleníku je dnes instalována podle dobových fotografií z konce 19. století.
Návštěvníci zde mohou během zimních měsíců projít symbolickou botanickou cestu kolem světa – od středomořských vavřínů a myrt přes africké a americké druhy až po bohatou kolekci rostlin z Dálného východu, včetně ikonických kamélií japonských. Expozice tak připomíná dobu, kdy cestování, sběratelství a pěstování exotických rostlin tvořily neoddělitelnou součást aristokratické kultury a kdy skleníky představovaly bránu do vzdálených světů.
| Tradiční výstavu letos nazvanou Kamélie a křehká krása na cestách můžete navštívit od 14. února do 8. března 2026. Součástí výstavy budou tematické komentované prohlídky, které se konají každou středu ve 14:00 a v neděli v 11:00 a 14:00. |
Text redakčně upraven a zkrácen; čerpáno: Lenka Křesadlová, Sen o zeleném ráji. Květná zahrada v Kroměříži, in: Peter Demeter (ed.), Šlechta na cestách, České Budějovice 2026 (v tisku).
