Kastelán státního hradu a zámku Bečov získal významné ocenění od HZS Karlovarského kraje

Vybraní příslušníci Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje obdrželi medaile za věrnost II. a III. stupně. Ocenění jim udělil generální ředitel HZS ČR generálmajor Drahoslav Ryba. Pamětní medaili ředitele Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje obdržel také kastelán státního hradu a zámku Bečov Tomáš Wizovský za osobní přínos k posílení požární ochrany na této státní památce.

Na základě návrhu svých vedoucích funkcionářů obdrželi poslední květnový den vybraní příslušníci Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje medaile za věrnost II. a III. stupně. Medaile oceněným udělil generální ředitel HZS ČR generálmajor. Drahoslav Ryba. Během slavnostního aktu je předal ředitel HZS Karlovarského kraje plk. Václav Klemák. Medaili získali za dlouholetou výbornou službu sboru jak hasiči z výjezdových družstev z jednotlivých stanic, tak i příslušníci pracující na oddělení krizového řízení či na operačním středisku. Speciální ocenění pak získali další dva pozvaní hosté. Pamětní medaili ředitele Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje obdržel z rukou současného ředitele dlouholetý bývalý krajský ředitel hasičů Zdeněk Teplý. Medaili získal za dlouholetý přínos k rozvoji požární ochrany v kraji. Druhé ocenění pak převal kastelán státního hradu a zámku Bečov Tomáš Wizovský za osobní přínos k posílení požární ochrany na této státní památce. Jeho iniciativou se podařilo na státním hradě a zámku Bečov zvýšit požární bezpečnost, především preventivním vybudováním unikátního systému vlastní protipožární nádrže s  vodou. Rozvody protipožárního zabezpečení vedou celým areálem národní kulturní památky a jejich funkčnost je pravidelně ověřována během námětových cvičení s profesionálními jednotkami HZS KK i jednotkami sboru dobrovolných hasičů. Jedna z posledních cvičení proběhla v květnu roku 2014 v prostorách barokního zámku, kdy došlo k simulaci požáru zámecké knihovny a v červenci roku 2015. Cvičení bylo v loňském roce zaměřeno na záchranu osob uváznutých na připravovaných lezeckých stezkách na skalní stěně. Stezky by měly být přístupné veřejnosti po otevření hradního parku. I na letošní rok plánuje správa státního hradu a zámku Bečov alespoň jedno protipožární cvičení.

 

Unikátní protipožární systém na státním hradě a zámku v Bečově nad Teplou

Státní hrad a zámek Bečov je národní kulturní památkou, ve které je vystavován relikviář Svatého Maura, jehož historická hodnota je nevyčíslitelná. Relikviář sv. Maura je spolu s korunovačními klenoty považován za nejcennější zlatnickou památku České republiky.

Areál národní kulturní památky státního hradu a zámku Bečov je velmi rozsáhlý a spoluvytváří centrum historického městečka. Většinu rozlohy tvoří náročný, skalnatý, srázovitý terén, v němž je v rozvolněné nepravidelné dispozici umístěno 12 samostatných objektů, dále pak zámecké terasy, zahrady, park, komunikace, most, historická schodiště, terasní zídky atd. Areálu dominují tři stavby: ojediněle dochovaný středověký hrad a dvě zámecké budovy. Vzhledem ke značně problematickému přístupu hasičské techniky do horní části areálu a dlouhodobě nedostatečnému tlaku městského vodovodu bylo přistoupeno, v zájmu preventivní ochrany tohoto významného památkového objektu, k vybudování moderní a nezávislé soustavy protipožární ochrany. Hrad a zámek se nachází v nadmořské výšce 537 m n. m. Výška nejvyšší věže (hradního donjonu) je 28 m.

Tento ojedinělý projekt, koncepčně a technologicky, vznikl v roce 2010 jako preventivní reakce na požár hradu Pernštejn a také jako příprava na budoucí zpřístupnění horní části areálu státního hradu a zámku Bečov. Bečovský systém vznikal za příkladné a vstřícné kooperace resortů Ministerstva Kultury ČR a státních institucí – Národního památkového ústavu, správy státního hradu a zámku Bečov a Hasičského záchranného sboru ČR, Karlovarského kraje, Policie ČR a dalších specialistů. Samotná realizace byla hrazena z programu ISPROFIN 234 112 Ministerstva kultury ČR. Finanční náklady na vybudování protipožárního systému přesáhly 10 mil. Kč. Tato cena se však při případném ohrožení areálu požárem mnohonásobně vyplatí, neboť největší ztrátou by byly mimo jiné nenahraditelné dřevěné konstrukce mimořádně dochovaného středověkého hradu.

Technické parametry systému:

Jedná se o soubor několika staveb a strojního vybavení, které spolu vytvářejí elektronicky řízený celek. Tento unikátní systém obsahuje mimo elektronických hlásičů požáru /EPS/, ústředen, také vlastní zásobní a přečerpávací stanici napojenou na podzemní rozvod tlakovodů a suchovodů.

Systém protipožárního zabezpečení dle projektu Ing. Martina Volného obsahuje protipožární nádrž o objemu 38 m3. Nádrž je situována v replice původního domku, který kdysi stál na současném místě protipožární nádrže, vně areálu národní kulturní památky. Toto místo má nesporné výhody. Nádrž lze po vyčerpání jednoduše doplňovat vodou z cisteren bez nutnosti vjezdu těžké techniky do chráněného areálu. To umožňuje neomezený přístup k tomuto zařízení během případného požáru.

V objektu domku se nachází dieselagregát o výkonu 220 kW. Ten je schopen zajistit nejen rozběh zařízení, ale také dodávat elektrickou energii do celého areálu národní kulturní památky. O samotný rozvod vody se starají dvě ponorná čerpadla o výkonu 45 m3/hod (každé samostatně). Čerpadla jsou osazena tak, že druhé záložní nabíhá automaticky v případě poruchy prvního. Čerpadla dokonce zajišťují dostatečný tlak i v objektu donjonu a to přes převýšení 24 m k jeho patě. V areálu je požární voda rozvedena k třem podzemním hydrantům suchovodem z předvolovaného potrubí.

Dále bylo zapotřebí zajistit dostatečný tlak vody ve vnitřních zavodněných hydrantech. O toto se stará automatická tlakovací stanice, která zajišťuje dostatečný tlak nejen v objektu samotného zámku, ale i v ostatních budovách areálu (úřednický dům, kuchyně, vstupní objekt). Pomocí tohoto systému bude možno vybudovat vnitřní hydrantové systémy i v budově Pluhovského paláce. Rozvod systému je proveden v souběhu s rozvodem suchovodu. Celý systém je plně nezávislý na vnějších přívodech elektrické energie a vody. Vodu je možno doplňovat z cisteren, veřejného vodovodu nebo ze závlahového systému. Systém má také využitelnost v klidovém režimu, neboť při delším výpadku elektrického proudu může dodávat elektrickou energii do celého areálu a nebude tak nutné případně přerušovat návštěvnický provoz a prohlídky vzácného relikviáře sv. Maura, jehož výstavní prostor musí být při provozu klimatizován.