Výletní trasa centrem Bečova nad Teplou

  • Fyzická náročnost: Lehké
  • Časová náročnost: do 120 min
  • Občerstvení: Přímo ve městě se nachází několik restaurací, prodejna francouzských palačinek, večerka. V Bečovské botanické zahradě je návštěvníkům k dispozici stánek s občerstvením.
  • Vhodné pro vozíčkáře: Ne

Město Bečov nad Teplou nabízí kromě hradu a zámku širokou škálu turistických cílů. Neváhejte do některého z nich zavítat při vaší návštěvě Bečova.

Co nás čeká?

Nenáročná, asi dva kilometry dlouhá, okružní trasa procházející městem Bečov nad Teplou.

Kde zaparkovat?

Putování může začít u Bečovské botanické zahrady, kde je možné také zaparkovat automobil. Další parkoviště poblíž naší cesty se nacházejí naproti restauraci Stará pošta (nedaleko železničního přejezdu), při Mariánskolázeňské silnici, u penzionu Hradní Bašta, na náměstí, u základní školy a u  nákupního střediska.

Co uvidíme?

Za návštěvu určitě stojí Bečovská botanická zahrada - sbírková zahrada založená za posledního majitele bečovského panství Heinricha Beaufort-Spontin. Dnes místo tichého rozjímání, ale i aktivní relaxace ukrývající řadu cenných dřevin.

Je nezbytné alespoň zmínit naproti se nacházející soubor kulturních památek bečovského nádraží.

V Bečově nad Teplou sídlila v minulosti i jedna z nejstarších židovských komunit v Karlovarském kraji, první zmínky se objevují již v první polovině 14. století. Jednou z mála připomínek této historie je pozůstatek židovské synagogy (dále je k vidění též obnovený židovský hřbitov naproti nádraží).

Místní muzeum historických motocyklů a hraček nabízí k prohlídce nejen unikátní motocykly, ale také jízdní kola, dřevěné hračky, rodinná loutková divadla a loutky.

Městečku dominuje nejen hrado-zámecký areál, nýbrž také na protějším vrcholku se nacházející kostel sv. Jiří s farou.

Putování mezi kostelem a poslední zastávkou - základní uměleckou školou - vyplní několik památných stromů.

A nyní se již můžeme vydat na cestu...


Začínáme u Bečovské botanické zahrady.

"Mezi díla, jejichž výsledek je ovlivněný především časem a soustavnou,  nikdy nekončící péčí, patří díla zahradní a krajinářské architektury. O jejich kráse, proměnách, dynamice a pomíjivosti toho již bylo konstatováno a napsáno mnoho. Stavebník může své dílo vidět v plné kráse téměř okamžitě, ale zahradník a milovník přírody si na výsledky snažení musí počkat. K takovým dílům řadíme i bývalé Beaufortské alpinum v Bečově nad Teplou..." 

Sbírková zahrada byla založena za posledního majitele panství Heinricha Beaufort-Spontin a jeho ženy Marie Silva-Tarouca. Otcem Marie Beaufort byl hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca, zakladatel Průhonického parku. Zadání vybudovat sbírkovou zahradu se úspěšně zhostil vrchnostenský zahradník Johann Koditek, který se netajil tím, že: "když není jisté, zda se stát bude starati o dílo jeho excelence Silva Tarouci, chci založiti takové alpinum, které co do velikosti a výčtu druhů předčí průhonické alpinum."

V letech 1925–1927 byl zakoupen nevyužívaný svah o velikosti 19 hektarů. Expozice byly věnovány kolekcím rostlin různých světadílů. Samozřejmostí byly prvky drobné zahradní architektury jako odpočívadla, altány a vyhlídky. V roce 1931 již v zahradě rostlo 321 rostlinných rodů v 1005 druzích většinou po 3 exemplářích. Ve stejném roce pak vznikla ještě část zvaná „alpská louka“, kde bylo vysázeno dalších téměř 300 druhů. Každoročně byl aktualizován soupis rostlin s jasným číslováním, plánkem výsadby a krátkým popisem. Staří zahradníci si museli poradit s nepříznivými podmínkami lokality a byli nuceni k různým experimentům.  

Od 2. světové války do roku 2005 byla zahrada téměř bez jakékoliv údržby. Do obnovy zahrady se však zapojila Základní organizace ČSOP Berkut. Ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, Správou státního hradu a zámku Bečov, Městem Bečov, Správou CHKO Slavkovský les i Lesů ČR byla zahájena rekonstrukce zahrady.

V areálu zahrady se dodnes zachovala řada cenných vzrostlých jehličnanů – jedlí, jedlovců, douglasek i smrků. Ze zdejších vzácných listnatých dřevin stojí za zmínku zmarličník či korkovník amurský, tzv. Korkovník pana Koditka, který je „Stromem hrdinou“ České republiky pro rok 2006.


Naproti přes řeku se nachází soubor několika kulturních památek tvořících nádražní areál. Nejzajímavějšími stavbami celého komplexu jsou objekty drážní vodárny, točny a vodního jeřábu. Tepelská dráha patří k nejkrásnějším v Čechách. Cestujícím nabízí výhledy na neporušenou krajinu Slavkovského lesa a mnoho technických řešení náročného terénu - 44 mostů (Doubský most uchvátí výhledem na Karlovy Vary) a 7 tunelů.


Dále budeme pokračovat po asfaltové silnici vedoucí podél břehu řeky Teplé. Asi po 200 metrech mineme most, kde se nachází monumentální kovářské dílo, které je výsledkem kovářského sympozia. Pokračujeme stále po téže silnici a za dalších 400 metrů, opět u kovářské skulptury, se vydáme po schodišti vzhůru. Po pravé straně schodiště se nachází pozůstatek židovského synagogy.

Nejstarší doklad o židovském osídlení v Bečově pochází již z doby vlády Jana Lucemburského, a tudíž zdejší židovská komunita zřejmě patřila k nejstarším v západních Čechách. Nejpozději od 17. století byly domy bečovských židů seskupené pohromadě ve zvláštní židovské ulici (dnes ulice Poštovní). S náměstím bylo toto ghetto propojeno na severní a jižní straně dvěma průjezdy v měšťanských domech. V souvislosti se zrušením židovských ghett nastal postupný zánik židovské komunity v Bečově nad Teplou, přesto ve výhradně katolickém městě byli židé do 20. let 20. století nejvýznamnější náboženskou menšinou. Od této doby ustaly i pravidelné bohoslužby a v roce 1932 byla synagoga kvůli statickým poruchám zbořena. Zachován zůstal jen mohutný vyzděný taras, nad nímž se dnes nachází plocha parkoviště.

Na vrcholu schodiště zahneme kolem dalšího kovářského díla vlevo a projdeme průjezdem v penzionu (původním vstupem do židovského ghetta). Ocitli jsme se na náměstí - po levé straně vidíme zámek a vpravo mohutnou budovu bývalého okresního soudu, dnes sídlo muzea historických motocyklů a hraček.


Muzeum historických motocyklů v Bečově nad Teplou nabízí ukázku více jak 50 kusů historických motocyklů, dále historická jízdní kola a motocyklové motory. V expozici jsou k vidění takové unikátní stroje jako např. první vyráběný motocykl značky DKW, PUCH 500 se čtyřpístovým dvouválcovým motorem, Schűttoff 500 OHV a další výjimečné motocykly. V prvním patře muzea je instalována expozice dřevěných hraček, rodinných loutkových divadel a loutek.

V téže budově se nachází též malá expozice muzea žehlení a praní představující na 300 tematických exponátů.


Kousek se vrátíme a hned za kašnou zabočíme vpravo, dojdeme o ulici výše - do Kostelní ulice. Jistě vás zaujme bohatě zdobený barokní dům - dnes sídlo městského úřadu a na ploše před radnicí sloup se sochou Panny Marie Immaculaty, který byl postaven roku 1680 nákladem tehdejšího majitele panství Janem Adamem Questenberkem. Sloup byl v 90. letech restaurován, dnes je na jeho vrcholu pouze kopie původní sochy, originál můžete vidět ve vstupní chodbě radnice.


Od radnice zahneme vpravo a stoupáme Kostelní ulicí ke kostelu svatého Jiří, který byl postaven v letech 1763 - 1767 po rozsáhlém požáru města na místě starších staveb. Interiéry jsou vesměs vybaveny zařízením zhotoveným místními umělci a řemeslníky. V roce 1834 byl chrám modernizován (což dokládá letopočet nad vstupním portálem), dnes rokokový interiér. Vchod do kostela lemuje kované oplocení  s plechovými reliéfy Krista, Panny Marie, svatého Jiří a svatého Michaela z roku 1926. 


Okolo kostela se do roku 1862 nacházel hřbitov, po jeho zrušení byl prostor osázen kaštany. Dnes nabízí pěknou vyhlídku na zámek a na Plzeňskou silnici. Hned vedle kostela je budova barokní fary z roku 1760. Okolo stromořadí památných lip dojdeme na Toužimskou silnici. Zde se  můžeme rozhodnout, zda budeme pokračovat rovně vzhůru po naučné stezce Šibeniční vrch nebo vlevo na Plzeňskou silnici, kde můžeme asi po 200 metrech spatřit krásný památný buk, který patří k největším na Karlovarsku.


Od památného stromu se vrátíme zpět až na křižovatku, zde půjdeme stále rovně a za blokem rodinných domů u malého parčíku odbočíme vlevo k základní škole. Před školou uvidíme pomník obětem 1. světové války se 76 jmény padlých občanů města z roku 1932, který se nachází v místě bývalé školní zahrady. Pomník byl v roce 2015 restaurován.


Kolem základní školy a nákupního střediska dojdeme k základní umělecké škole Josefa Labitzkého. Město Bečov nad Teplou je městem hudební tradice. Již ve druhé polovině 17. století bylo v Bečově založeno početné hudební bratrstvo Collegium Musicum, které v roce 1883 sdružovalo 823 členů.

K nejvýznamnějším žákům místní hudební školy patří zejména Josef Labitzký, který se proslavil ve světě nejen jako koncertní mistr, ale i nadaný skladatel a později pak ředitel lázeňského orchestru v Karlových Varech.

Hudba zapouštěla v Bečově stále hlubší kořeny mezi nejširšími vrstvami obyvatel. A tak již 16. března 1887 byla otevřena v Bečově veřejná hudební škola s vyučovacím jazykem německým, která se pak rychle vyvinula v typ školy obdobný konzervatoři.

Vlastní stánek hudby, školní budovu s koncertním sálem, si Bečov vybudoval již v roce 1900. V roce 1913 byly instalovány dvoumanuálové koncertní varhany.

V roce 1995 byla výuka rozšířena o výtvarný obor.


Hned vedle ZUŠ roste mohutný památný dub, okolo kterého projdeme Novou ulicí a následně po schodišti zpět k řece. Pod schodištěm zahneme vlevo a již jsme na dohled výchozí pozice této procházky.


Tipy na výlet

Po náročném výšlapu nám nabídne obec Krásno několik zajímavých památek: hornické muzeum, zvonici, monumentální kostel sv. Kateřiny, pozoruhodnou rozhlednu a ještě...

Celodenní pěší výlet nás zavede do hlubin bečovských lesů. Najdeme vnitřní pohodu při pohledu na poklidnou hladinu několika rybníků, budeme obdivovat dokonalou práci...

Po stopách urozených pánů bečovských. Chcete se vydat na poznávací cestu? Tak se teď chvíli věnujte questu!